Ačkoliv jsem správně odhadl, kdo bude ve druhém kole, samotný výsledek prezidentské volby si predikovat nedovolím. Bude záležet na desítkách proměnných, od volební účasti, schopnosti mobilizace příznivců obou kandidátů, až po konečné rozhodnutí nerozhodnutých. Zatím vše hraje do karet Miloši Zemanovi. Hodně lidí přesvědčil, že rodilý Čech Karel Schwarzenberg není tím správným Čechem. Oněm voličům to evidentně stačí jako jediný argument. Zda mu to přinese absolutní většinu hlasů, toť otázka. Přesto neuškodí, abychom se duševně připavili, co nás může čekat. A co nás nemine.
Lhář
A tím se dostáváme k prvnímu bodu – Miloš Zeman vybudil takovou míru nacionalismu, že Jana Bobošíková a Tomáš „instalatér magistr“ Vandas hledají brady na zemi. Tak dlouho je jejich mizivé volební výsledky přesvědčovaly, že to s tím českým vlastenectvím nebude tak žhavé, až tomu sami začínali věřit. A pak přijde levicový Zeman a ze svého protikandidáta udělá několika dobře mířenými bonmoty Nečecha, Sudeťáka, nácka a exulanta (kdo by se nadál, že se to stane čtvrtstoletí od sametové revoluce nadávkou). Obdivuhodný výkon, který mu možná vyhrál volby. A to mu voliči soupeře nezapomenou.
Jejich výtka, že se kampaň nevedla férově, bude naprosto pravdivá. Pokud se argumentuje, že Schwarzenberg ze sebe nečestně udělal pankáče a férového dědečka (ponechme stranou, zda je to pravda, nebo ne), čímž k sobě přitáhl mladé, pak se lze zlobit pouze a jen na Zemana, že ze sebe neudělal totéž (jakkoliv se o to teď velice trapně snaží skrze Facebook). Kampaň knížete nebyla založena na kultu osobnosti, jednalo se o normální promo, jaké si mohl udělat každý kandidát (viz Vladimír Franz). Placky, trička, nálepky, to všechno patří k volbám, stejně jako pivo a párek zdarma. Schwarzenberg má zkrátka určitou image, která vychází z části z něho samého a z části z neutuchající práce jeho volebního týmu. Ani jeho kampani se nevyhnuly přešlapy a lapsusy, čímž mám na mysli třeba vtip o sociálních dávkách nebo video v němž Menzel hovoří o potomcích nevolníků. Ale vždy se jednalo o trapné a nepovedené žerty, zapadající do kontextu Schwarzenbergovy kampaně, která dávala na odiv, jak se ten kníže nebere moc vážně. Jak je cool a nad věcí. Ale nejedná se o nic nemravného. Naproti tomu Zeman vytáhl ten nejsprostší kalibr o velikosti protileteckého děla. Jeho kampaň nebyla vedena z pozice názorové výměny o politice, ale z pozice xenofobního kádrováka. O tom jsem už ovšem psal dříve, takže se k tomu nehodlám vracet.
Vladař
Tím nejhorším, na co se musíme připravit, je Zemanova extrémní touha po nekontrolovatelné moci. Z dřívějška víme, jak to vypadá. Jeho kabinet byl tím nejstabilnějším, který jsme tu měli, to má zajisté pravdu pokaždé, když to říká (což je hodně často). Tato stabilita však byla vykoupena naprostým ochromením demokratické opozice, v čemž mu jeho věrný kumpán Václav Klaus bez řečí pomohl. Pokud byl Klaus prezidentem – loutkařem, který z Hradu tahal po deset let za nitky, aby se pomstil rivalům ve straně, pravdoláskařům a nevím komu ještě, pak Zeman by byl prezidentem – vladařem. Jeho avizovaná pravidelná účast na zasedání obou komor parlamentu a vlády by nás měla skutečně varovat, co se tady chystá. Ústava mu k tomu samozřejmě dává plné právo, ale jak známo, naše Ústava prezidentovy kompetence příliš neřeší a ponechává mu relativně široký prostor, plně v tradici neformálního poloprezidentského systému první republiky.
Miloš Zeman však není tatíček Masaryk, není to demokrat, ale autokrat. Dá lidem přesně to, co chtějí a po čem na Facebooku volají – vládu pevné ruky. Prezident má na zmíněných zasedáních právo hovořit, kdykoliv o to požádá, a jak známe Zemana, hovoří rád a často. Pokud svá slova dodrží (a jsem si jist, že právě tato jediná dodrží), pak bude do chodu parlamentu a vlády zasahovat více, než je zdrávo. Mnozí budou tleskat, že na ta senátorská a poslanecká nemakčenka konečně někdo dohlíží. Hrozí, že zde vznikne jakýsi hybrid parlamentní a poloprezidentské demokracie, přičemž autoři Ústavy jaksi pozapomněli, že by se do čela mohl dostat jedinec s diktátorskými sklony. Chybí tak jakákoliv pojistka proti prezidentově zlovůli (což se ukázalo při amnestiích). Jediné, co onen podivný slepenec udrží při životě, bude Zeman a jeho Hradní partička, což může vést v extrémním případě až k destabilizaci demokracie. Z následků opoziční smlouvy se vzpomatovává naše politická kultura dodnes. Lačnost po absolutní moci je u Zemana nadřazena státním zájmům a ničemu se tak dobře nevládne, jako rozhádané sněmovně a slabé vládě. Proto bude systematicky narušovat struktury ČSSD a vyštípe z nich všechny své oponenty (pokud to neudělá ona sama, viz Dienstbier). Pravděpodobný příští premiér Bohuslav Sobotka pak bude snadným soustem. Se Zemanovým spojencem Michalem Haškem za zády bude jen flegmatickým vykonavatelem prezidentových plánů. Prezident má plnou imunitu a je neodvolatelný. To jen připomínám.
Pijan pianinem
A zbývá poslední věc – kladný vztah k alkoholu. Tady jsem asi ťal do živého, vždyť je to přece každého věc, kdo mi dal právo, soudit jiné. To ovšem není tak docela pravda. Prezident má reprezentovat. Když si část populace myslí, že by měl být Čech jak poleno, tak já chci, aby byl střízlivý. Chápu ovšem, že Češi mají k alkoholu obecně benevolentní vztah. Máme nejvyšší procento mladistvých pijanů v celé Evropě, pivo u nás stojí méně než nejlevnější limonáda a tvrdý alkohol se dá koupit v každé zapadlé trafice. Nic tak nesymbolizuje smířlivý přístup Čechů k alkoholikům ve veřejných funkcích jako osoba Miloš Zemana. Když jej televizní štáb sledoval po celý jeden den, tak první, co ráno udělal, byla štamprlka slivovice. Na zahřátí proti gustu, ale pokud si udržuje hladinku po celý den, tvrdí, že to má pod kontrolou (to říká každý alkoholik), načež předvede v živém vstupu na reportérku Aligátora, pak je někde chyba. Aligátor je jistě ohromná švanda na You Tube a v různých remixech. Ruku na srdce, dokážete si představit, až to bude dělat na oficiálních státních návštěvách? A když u toho navíc budou reportéři s kamerami? Chilské pero a Zemanův aligátor u Obamy a budeme Moskvě zase o kus blíž, nejen geograficky, ale hlavně v povědomí ostatních zemí.
Tak to jsou věci, na které se musíte připravte, pokud mu to v sobotu vyjde. Pět let je dlouhá doba.
